Veselá kráva?
Naprostá většina českých krav chovaných na mléko se nikdy nedostane na pastvu
a je po celý život zavřená ve stísněném prostoru kravína. Někdy jsou dojnice dokonce po celý život uvázané
na řetězu. Místo pastvy dostávají siláž, která je často zaplísněná a
poškozuje tak jejich játra a
ledviny.
Aby se udržela vysoká tvorba mléka, jsou krávy za svůj život několikrát uměle oplodňovány a
telata jsou
jim hned po narození násilně odebírána.
Ačkoliv je mléka celosvětově nadprodukce, krávy jsou šlechtěny na čím dál vyšší tvorbu mléka,
a v současnosti dojí až 10 krát více, než je pro ně přirozené. Zároveň s
tím jsou krátce po porodu znovu uměle
oplodněny a
musí tak ještě živit svůj další plod. Tak obrovskou spotřebu energie a
bílkovin nejsou schopny
pokrýt z
potravy, následkem čehož po velkou část života metabolicky hladoví a
odbourávají vlastní tuk a svalovinu.
Dojnice často trpí bolestivými záněty vemene,
které vznikají v důsledku hromadění nadměrného
množství mléka. Ke vzniku zánětů přispívají i
výkaly ze znečištěné betonové nebo roštové podlahy, na kterých
jsou dojnice nuceny ležet. Extrémně velká vemena navíc tlačí zadní končetiny do nepřirozené polohy, která
zatěžuje jejich klouby a
paznehty, takže třetina všech dojnic v
chovech kulhá. Ke kulhání navíc přispívá strava
s vysokým obsahem plísní, jejichž toxiny způsobují špatnou výživu paznehtů, na kterých pak vznikají různé
bolestivé otoky, vředy a záněty.
Po 2-3 telatech jsou dojnice již tak vyčerpané, že buď podlehnou nějaké své nemoci
(časté je úplné selhání jater), nebo se jejich produktivita sníží natolik, že jejich další chov přestane být
rentabilní – krávy jsou pak za své celoživotní služby poslány na jatka.
Telátka – děti okradené o své matky
Telata jsou hned po porodu odtržena od matky a
zavřena do izolovaných venkovních kotců. Navzájem se již nikdy
nesetkají, což pro matku i
tele znamená ohromnou psychickou bolest. Veškeré mléko dojnic přirozeně určené ke kojení
si vezmou lidé. Telata pak místo mléka dostávají umělou výživu, která narušuje jejich imunitu a
způsobuje různé infekce
a
průjmy. Jalovičky později nahradí své vyčerpané matky, býčci jsou vykrmeni a
posláni na jatka.
Biochovy?
I k produkci biomléka jsou chována přešlechtěná plemena krav, jejichž extrémně vysoká tvorba mléka je příčinou
mnoha zdravotních problémů a
velkého utrpení – metabolického hladu, kulhání, zánětů vemen atd. I
v biochovech jsou dojnice uměle oplodňovány a
telata jsou jim hned po porodu násilně odebírána. I v biochovech jsou krávy po 2-3
telatech posílány na jatka. Dojnice by sice dle předpisů pro ekozemědělství měly mít přístup do výběhu nebo na pastvu,
ministerstvo zemědělství však může i
z tohoto požadavku udělit výjimku. V
praxi tak jsou některé biochovy od těch
konvenčních téměř nerozeznatelné.
Jde to i bez mléka
a mléčných výrobků
Mléko a výrobky z
něj lze velmi
dobře nahradit nutričně hodnotnými
potravinami z
luštěnin, obilnin
a rozličných ořechů či semínek.
V
receptech lze kravské mléko nahradit
jednoduše vodou nebo mlékem rýžovým,
ovesným, sojovým, mandlovým apod.
Člověk skutečně nepotřebuje k životu
mléko ani jiné živočišné produkty.
V obchodech se zdravou výživou i
některých supermarketech lze nakoupit
mnoho chutných, zdravých a vydatných
veganských pokrmů, které živočišné
potraviny plně nahradí.